Krátký filmový dokument z cyklu „Sami proti zlu“ věnovaný významným osobnostem Moravskoslezského kraje, jejichž životy byly zasaženy velkými dějinami. Tento díl, věnovaný Tomáši Hradílkovi (*1945), signatáři a mluvčímu Charty 77, připomíná historii občanských aktivit a odvážného působení nemnoha jednotlivců v době normalizace. Dokument je vhodné použít jako součást motivační hodiny, ve které studenti v samostatných činnostech objeví specifika tématu normalizačního „bezčasí“ a „plíživé mravní devastace hodnot“, tedy dvacetiletí, kdy bylo nebezpečné a neobvyklé veřejně projevovat své svobodomyslné názory.
Nejedná se ale o materiál, jehož podstatou je faktografické a věcné zvládnutí problematiky normalizace a reformních občanských aktivit. Jde o subjektivní výpověď pamětníka, jež má na příkladu vlastního životního příběhu odhalit zločinnost komunistického režimu a metody teroru, které byly proti nekonformně a demokraticky smýšlejícím občanům uplatňovány. Právě témata svou podstatou „obyčejná“ a ve svobodném životě banálně nezajímavá, jako je veřejné vyjádření svého postoje transparentem, návštěva koncertu alternativní hudby či podpis pod peticí za zlepšení poměrů, vzbuzují zájem a vyvolávají u studentů řadu otázek.
Diskuse nad nimi pak může všem zúčastněným přiblížit atmosféru dramatických událostí lépe než anonymní výklad v učebnici o perzekuci a komunistických obětech. Díky malému časovému odstupu a srozumitelnosti témat si každý ze studentů dokáže dobře na příkladu sledovaného osudu představit i sám sebe, a právě toto ztotožnění v prostoru každodennosti je základem budování prožitku z dějin. Dokument je svou koncepcí (natáčení se účastnil štáb studentů filmové tvorby ze Slezské univerzity v Opavě) a stopáží vytvořen pro přímé využití v běžné vyučovací hodině dějepisu na základní či střední škole.
Po projekci zůstane ještě dost času na samostatnou či skupinovou práci, promýšlení otázek a odpovědí, diskusi s učitelem či mezi sebou navzájem. S pomocí dokumentárního filmu, pracovních listů s otázkami a dalších doprovodných materiálů žáci a studenti pochopí základní rysy komunistické perzekuce, porozumí smyslu vystoupení Charty 77 a myšlenkám, které v mezinárodním kontextu představovala, ale také odhalí prázdnotu formalistních idejí, za které se schovával vládnoucí režim, KSČ a dobová publicistika. Důležitou roli v takovém poznávání hraje právě výpověď pamětníka, díky níž je možné pochopit jeho životní a historické zkušenosti, vcítit se do skutečného příběhu a hledat a nalézat poselství výrazné osobnosti generace spojené se zápasem proti systému nesvobody.
