Krátký filmový dokument se zaměřuje na opomíjené téma rodin politických vězňů v 50. letech. Ve filmu vystupují „děti 50. let“ Helena Kunstová, Jaroslava Matoušková a Petr Melichar, kteří divákům z různých perspektiv popisují své prožitky a traumata způsobené nedobrovolným odloučením rodiče. Narátoři v úvodní části stručně popisují důvody zatčení, charakterizují dopady na život rodiny, své prožitky a reakce okolí. I přes propuštění politických vězňů po amnestii v roce 1960 žily rodiny včetně dětí se stigmatem příbuzných zločince. Z těchto důvodů se staly rozhodnými oponenty vládnoucí diktatury a s důsledky komunistické represe se vyrovnávají dodnes.
