Krátký dokumentární film Sudety — protrhnout vrstvu lhostejnosti se zaměřuje na poválečné vyhnání Němců z Československa optikou tří pamětnic. Liselotte Židová, Marlene Wetzel Hackspacher a Helga Heller, v době odsunu mladé dívky, popisují česko-německé vztahy před válkou různě — podle jedné byli Němci před válkou znevýhodněni a chtěli si udržet vlastní kulturu, podle druhé byly vztahy dobré — Češi byli s Němci po první světové válce jeden národ. Líčení událostí poválečných je již homogenní. Jako první nastupuje atmosféra strachu v očekávání, jak s nimi bude naloženo, poté hektický odsun na shromaždiště, při kterém měli sudetští Němci pár hodin na sbalení věcí s limitem 60 kg, a odvoz do Německa v dobytčích vagonech. Tam je čekalo pouze chladné přijetí ze strany domorodého obyvatelstva, pro které byli utečenci ubírající Němcům práci. Čekala je hmotná nouze, úmorná práce při odklízení sutin a nedostatek jídla. Díky své pracovitosti si však po letech získali důvěru místního obyvatelstva. Sdíleným pocitem u všech tří žen je nepochopení důvodů vyhnání, odsouzení kolektivního obvinění Němců a smutek ze současného schvalování odsunu v Česku — protože, jak na závěr konstatuje Liselotte Židová, zapomenout válečné události není možné, je však možné odpustit. A od odpuštění už je jen kousek ke smíření. Film je doplněn historickou studií, prezentací, metodickými materiály a prameny.
Domů » Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti
